Bydlel ve vedlejším domě. Alison Eckrichová byla expertkou na neviditelnost. Protože ji vychovávala matka, která viděla jen chyby, naučila se už dávno dívat a nikdy se nezúčastňovat. Až do něj. Z toho mála, co dokázala přes okno koupelny rozeznat, byl nádherný a probouzel v ní věci, o kterých jí vždycky říkali, že jsou špatné. Ale bylo jí to jedno. Byla závislá. Gabrielovi Madocovi nebyl chladný osten zrady cizí. Zlomené srdce v něm zanechalo tvrdost a hořkost, a tak to měl rád. Až do ní. Byla jako vidina v měkkém soumraku. Všechno na ní ho přitahovalo. Dokonce ani nezáleželo na tom, že jí neviděl do tváře. Chtěl ji. Pravidla byla jednoduchá: Žádná jména. Žádné tváře. Žádné přílohy. Oba měli to, co ten druhý potřeboval, pokud nikdy neporušili pravidla. Co se však stane, až se tajemství odhalí a oba se ocitnou tváří v tvář pravdě a jeden druhému? Stačí to, co sdíleli pod pláštíkem temnoty, k tomu, aby zůstali spolu, nebo je realita rozdělí?